Opavský masér Tomáš Roman o uplynulé sezoně, Opavě i plánech na léto

Tomáši, máte za sebou další sezonu. Pro vás osobně byla trochu specifická tím, že jste v jednu chvíli byl na dvou židlích. Vedle áčka vám přibyla i práce u juniorky, která startovala na turnaji Ligy mistrů v maďarském Debrecínu.
Letošní sezona byla hodně náročná. Měli jsme spoustu zraněných hráčů. Nepamatuji si, že bychom do nějakého utkání naskočili v kompletním složení, a to nás možná doběhlo v závěru sezony. Nakonec byl z toho brzký konec.

V čem hledat příčinu toho, že Opavu takhle kosila marodka? Mohlo to být dáno i náročným programem? Hráli jste vedle domácí soutěže i Ligu mistrů.
Na to bych to nesváděl. Když se zpětně ohlédnu, šlo o zranění, která nevyplývala z velké zátěže. Mám na mysli třeba zlomení ruky. Nebo si vezměte Filipa Zbránka. To byl úplně extrém, během žádné sezony jsem nezažil hráče, který by tolikrát vypadl kvůli zdravotním problémům ze hry. U něj to bylo opravdu o smůle. Alespoň, že na konci si zahrál.

Jste hodně zklamaný z toho, že už jste vypadli ve čtvrtfinále, a to s Ostravou?
Je to smutný příběh. Navíc když si představím, že bychom nyní mohli ještě hrát. Hodně to bolelo i proto, že to byla Ostrava, šlo o derby. Je to hlavní rival. Oni neměli proti nám co ztratit. Nám chyběla lehkost z minulé sezony. Přitom základní část nenasvědčovala tomu, že bychom byli pod nějakým tlakem. Neměli jsme špatné výsledky. Naše forma asi měla vygradovat později. Na druhou stranu bych z toho nedělal tragédii, občas se to může stát.

Vy jste si během sezony odskočil na týden k juniorce, která hrála turnaj Ligy mistrů v maďarském Debrecínu.
U mládeže jsem fungoval v rámci reprezentace, tak pro mě o žádnou novinku nešlo. Zvláštní ale na tom bylo to, že jsem nebyl se svým týmem, mám na mysli opavské áčko. To se mi během kariéry nestalo. Kluky jsem v zápasech s Nymburkem a USK Praha sledoval přes obrazovku. To mi přišlo hodně divné a nezvyklé. Navíc jsme jedinkrát během sezony porazili Nymburk a já u toho nebyl. Zastupoval mě můj předchůdce Petr Kivorchian a zvládl to.

Opava v posledních letech působí i v pohárové Evropě. Co to pro vás jako maséra znamená?
Je to už o zvyku. Problém v tom nevidím. Člověk si musí udělat seznam a vše sbalit, nic nezapomenout, abych nemusel v místě nic shánět, kupovat. Navíc v dnešní době, když vám nějaká drobnost vypadne, tak není problém ji sehnat třeba od domácího týmu.

Sezona sice skončila dříve, Opava ale dál trénuje.
Po vyřazení s Ostravou jsme měli dva týdny volno, poté jsme znovu naskočili do tréninkového procesu. V polovině června začínají klukům turnaje 3 na 3. Kubu Šiřinu s Honzou Zlámalem čekají reprezentační povinnosti, takže pořád něco.

Vy tentokrát u žádného reprezentačního výběru nefigurujete?
Tentokrát ne.

A chybí vám to?
Zatím mi to nějak nedochází. Mám naplánované nějaké svoje výlety, tak nevím, zda se mi bude honit v hlavě, že jsem měl být někde jinde.

V Opavě už působíte nějaký ten pátek. Jak jste se sžil s místním prostředím?
Zvykl jsem si hodně. Pomalu začínám vnímat problémy místních lidí. Přijde mi, že tady patřím a Opavu beru za svou.

Dá se říci, že tahle opavská štace se vám dostala, jak se říká, pod kůži?
Určitě, přesně tak to je. Během své kariéry jsem zažil ještě jedno dvě taková povedená angažmá. Opava je pro mě jedničkou.

Kdo vás zná, tak si určitě všimne, že plynule přepínáte z českého do slovenského jazyka a naopak.
Přijde mi to normální. Když se bavím s Čechem, tak česky a se Slovákem po našemu. Když se potkáte všude na světě se svým krajanem, tak se budete bavit ve svém rodném jazyce.

Fandil jste i Čechům při posledním světovém hokejovém šampionátu?
Měl jsem pocit, že Slováci to asi daleko nedotáhnou, to mi asi nikdo nemůže vyčítat. Obzvlášť, když ve čtvrtfinále dostali Kanadu, takže jsme nemohli mít žádné velké oči. Tak jsem se rozhodl, že budu fandit Čechům. Navíc, když chodíte koukat na hokej s Čechy na jejich zápasy, tak vás to pohltí.

A poslední otázka směřuje k vaší zálibě, cestování. Co plánujete na léto?
Chtěl bych se podívat na místa, kde mám své známé. Plánuji zaletět si do Anglie. Uvidím, zda podniknu cestu do Německa a Rakouska. Samozřejmě se chystám domů a tentokrát bych rád vyrazil do Vysokých Tater. Sice to vypadá, že budu mít v létě hodně času, ale zdání klame. Do toho Euro, pak olympiáda. Když to shrnu, tak léto bude fajn.